Letos pěkně o piči. Všechno se domluvilo. Krása. Ale pak se to posralo. Kim je nemocnej, bratranec se na nás taky vysral jak na placatej šutrák, takže místo asi deseti lidí nás bude pět, z toho se dá bavit s jedním. Nepočítám sebe a snoubenku. Tzn. ten jeden je bratránek nebo synovec, nebo jak to je. A pokud nedostanu jako nezaměstnanej od matky Home Credit, tak asi berem křídla do jednoho volnýho(snad volnýho) bytu a budem sami a bude nám krásně. Ale sere mě, jak si každej udělá změnu za pět minut dvanáct. Jsou lidi takový zmrdi nebo je to jen jejich prioritama? Kamarád, kterýho vidíte skoro denně je víc jak rodina? No asi jo, protože naposledy se mí "bráškové" ani nestavili, přesto že v Uničově byli...Tak já nevím.
Za Poníka? Ale jo, to je jistota. Za Poníka!
Žádné komentáře:
Okomentovat