Že bych byl přece jenom tím géniem, za kterého se považuji, když odcházím spát s myšlenkou, že mě nic a nikdo nezastaví? Je to možné. I přesto, že jsem se dnes probudil a 15 minut hledal vlastní loket, jsem zvládl za 30 minut napsat normostranu textu. Jistý webový server uvedl, že na 1 NS je třeba 60 – 120 minut práce. I vy pošetilí naivní králíčci. Nepočítali jste se mnou, viďte? Je to smutné zjištění, že ostatní, normální lidé, píšou jednu normošku tak dlouho. Nebo jsem jen sjetej silným kafem, dvěma paralenama a zhulenej vonnou tyčinkou s vůní jasmínu? Nebo za to může Metallica? Kdo ví. Každopádně hledím sám na sebe a divím se, kde se vzala ve mně taková síla a pošetilost psát o knize, pojednávající o křesťanství. Sice mám svůj specifický vztah s Bohem, ale o to nejde. Motivaci žádnou nemám, odměna je jistá asi jako finanční situace Eurozóny v příštím roce a já se třepu jako Rom čekající na sociální dávky, ale stejně píšu.
No, teď se zrovna vypisuju, ale vedle v okně už netrpělivě čeká volná 1,5 normostrana. Čeká jako příšera, kterou musím jako rytíř v zářivé zbroji porazit a pokud možno rozsekat na malé kousky. Jdu na ni. Držte mi palce, mí věrní. Za královnu Anglie nebo Za Poníka!
Sakra, nikdy jsem netušil, že hydra může mít TOLIK hlav. Odvážně sekám jednu po druhé a výtečně vařím z vody, kterou jsem sám zakalil takový způsobem, že profesor, který to bude číst, mou sestřenici pravděpodobně ani zkoušet nebude a rovnou jí dá zápočet. Byl bych dobrý politik. Mlžit, mlžit a zase mlžit. Semtam do mlhy loupnout něco intelektuálního a seminárka za známku B, možná i A je hotová, přátelé. Ale to setu zase zakecávám, nezdá se vám? Ach ano, už jdu, ty má Maryšo, která mi vaříš kávu z vody, kterou jsem sám uvařil a sypeš mi do ní dalších 1800 jedovatých, příšerných znaků. Jdu to kafe slupnout jedním tahem. Za Poníka!
No, paráda. Umím psát v ženským rodě. Nikdy jsem netušila, že to půjde tak snadno. jsem chytrá, krásná ženská, je to tak? jasně, že není, protože jsem ošklivej, geniální chlap. Ale postupuju zdárně k cíli. Nejen seminárky, ale i fejetonu. Když se tak dívám do hrníčku, moje kafe už k cíli dospělo. Jo, a chci si zapálit. Ale zatím to zvládám. Jemné melodie skupiny HammerFall mě udržují při klidném pohupování hlavou. Ale měl bych tu jemnost zjemnit, jinak si rozbiju hlavu o stůl. Bůh ví, proč neposlouchám Rammstein. To bych tu nepsal, ale ležel na zemi v kaluži krve z rozseknuté lebky.
A proč se pořád blbne kolem Vánoc? Já bych to vrátil do doby, kdy největším majetkem rodiny byla stránka z Bible (to, že nikdo neuměl číst, nevadilo) a nejlepším dárkem kůže z kůzlete a jablko bez červů. Jo, v tý době chtěli děti jen důležitý věci. jablka, mrtvý kůzlata na oběd, trochu pálenky na zahřátí a kudlu, aby mohli okrádat ty prachatý hajzly. A dneska? Mobily, ošklivý hadry, zlato pokud možno v tunách a prachy. ale to odbočuju od témata seminárky. Momentálně jsem napsal víc sem než tam. Jdu to dorazit, takže Za Poníka! a hurá makat. Potřebuju si zapálit.
Panebože! Já to zvládl. Zkrotit hydru, zabít Nemejského lva jako Herkules, pokořit Achilla šípem do paty, zmáknout Bruta jako Pepek Námořník. Dámy a pánové, zabil jsem Césara. Tak pro dnešek hotovo. Zítra a pozítří zničím dvě zlé sestry téhle seminárky a sestřenice snad postoupí do letního semestru. Jsem dobrej. Potřebuju, kurva, cigáro! Hned! Jo a děkuji za pozornost.
Váš Poutník světem nesmyslna
Žádné komentáře:
Okomentovat