Návštěvy

pondělí 3. června 2013

ABCD

odkaz na song:
https://soundcloud.com/luka-davy-jones-navarro/l-m-f-abcd-rap-prod-rox

text:
Antitalenti a agresoři
asimilací averzí
 atakují ambice
aspirujících adeptů.

Blbý budou blbci,
bídně beznadejní byli,
bacha bastard brečí
bo bydlí u Billy.

Ceremoniální centrifuga
citovýho cílení,
co cedí city cirkulárkou,
cení cenzuru.

další den doznívá,
doporučuje dovírá,
další divný dveře
do doutnající duše.

Exotic nebo exot
nebo exoskeleton,
empiricky extrovertní,
extempore evropo.

Fantastická flow,
fluidně floruje formou,
fakuje falešnosti,
finguje flanelový fláky.

Gumový g’s
golfová gansterka,
gorili gestikulace,
gauneři a gyros.

Hodně hlasitý
hodně heroinu hoši,
hrozí hodnostáři hajzlíků,
hadi, hrouzci, hroši.

Inteligentní idiot,
ich, I, imbecil,
irituje imitace,
imituje iritace.


Jako Jordán,
já jen jedu jinam,
jazykem jediným,
jizlivým jásám.

Kurva klasa,
která kouří kush,
kopíruje kopie,
kontroluju kouř.

Lukas letadlo,
lítám ledovou lázní,
lenivě laškuju
letokruhy leštím.

Mám moc moci,
mám málo martini,
musím mluvit maďarsky
možná mám málo mozkový.

Nadupaný návraty,
neřeším nedostižný nemocný,
nebo nemám náladu
na nemocný neřesti.

Otvírám otevřený
obvodový otvory očí,
ostatní ostnatý ostruhy,
obvykle obrousím.

Pravda pravdoucí,
protože pravda platí
platebním příkazem
pro prosperitu prostředí.

Slizký svině,
snahu svobody spolkly
silní soumyslní staví
stavidla svobody si sami.







Takovýhle titání,
tyhle teroristy trumfujou,
tou traumatickou tapetou,
tristně to táhnou.



Udeření udeří
uvidíme úsměv utlačených,
usneme uklidnění,
ucítíme usmíření.

Víra válčí s vírou
věrní vidí výsledek
války vypalují vesnice,
vytvářejí vendety.

Myslím, že to stačí
další slova nejsou třeba
teď už snad chápete,
abeceda není věda.






neděle 2. června 2013

Nedopalky snů

Je to sice ještě tak trochu v procesu, ale klidně čtěte. Zase jsem totiž dostal náladu napsat klasickej písňovej text, ne rap. Tak ať se líbí. Název je zatím Nedopalky snů, protože se mi tohle spojení líbí nejvíc.

Jsi tou
svou touhou ztracenou
tou pohou,
minutou dlouhou.

V protisměru
hledáš proud,
na něm plout,
mě obejmout.

V poločase,
rozpadu našich srdcí,
v realitě víš,
že ve vzduchu visí.

Siví ptáci,
zpívaj písně pro,
opuštěný
řeky hledající brod.

jak dva
osamělý prámy v právu,
nacházíme
útěchu v převleku za trávu.

Ref.:

když vidíš, tak nevíš,
a když víš, tak nevidíš,
jsi sama, sama,
a moc se za to nestydíš.

když slyšíš, tak necítíš,
když cítíš, tak mě neslyšíš,
jsem sám a sám,
na sto mil a ještě blíž.
-

Jako druhy,
ohrožený vším,
vždy druhý,
lidi nechápem.




Jsi stou,
a pořád jedinou,
Nepočítám,
s tebou jako s vidinou.

kdo prověří,
naše povětří
a prošetří,
co známe.

A kdo nevěří
v zádveří,
ať postaví,
to co neznáme.

ámen,
zpívám do ticha,
ty koukáš,
na nedopalky snů.

a spolu
jsme sami,
když sami
jsme spolu.

Pak nahoru dolů
a zpátky,
lovíme myšlenky,
jak se vrátit.

Ref.:


sobota 4. května 2013

Vlastenci na týden

Je to MS v hokeji. Zase po roce očekávaný turnaj. Paráda. Hokej je dobrej.
Jediný, co kazí atmosféru, jsou lidi, kteří celej rok nekříčí vlastenecký hesla tak nahlas, jako právě touhle dobou. Ale jako důkaz pokrytectví je to excelentní. Myslím, že lidi se snaží najít aspoň fragment patriotismu ve sportu, protože je to nejjednodušší forma vlastenectví. Křičet Češiii...to umí každej.
myslím, že jsem o tom nemusel psát celej článek, ale je to jedno. Vsuvka se hodí vždycky ne?

Přátelství na facebooku

Jo, začíná hezky. Někdo si vás přidá, znáte se, popovídáte si, když se potkáte. Ale pak jdete na facebook, kde máte takových lidí třeba 40, 50. A je to. Najednou každej čekáme, až ten druhej napíše. někdo možná nečeká, nevím. Ale já rozhodně musím někomu napsat první. A víte co? Na to vám seru. Když někoho potkáte na ulici a chcete se pobavit, tak taky čekáte, až začne ten druhej?

Mám kolem 200 "přátel", ale kdo ne. Jenže kolik z těch lidí si může říct, že zná toho člověka na druhým konci. Když se někdo ptá: Kdo to je?, co odpovíte?
Třeba: Jo, s tím si občas píšu. Nevím, kdo to je.

Prostě je to špína. Teď se asi ptáte, proč jsem na facebooku, když je to podle mě tak na hovno?
Na facebooku jsem kvůli těm pár lidem, kterým chci napsat sám. Zeptat se jak se mají. Tím nemyslím, že obepíšu 200 lidí. To ne. Ale snažím se každej den napsat někomu jinýmu. Semtam něco sdílím. nebo napíšu nějakej status. A o to víc mě štve, že na mě lidi kašlou. Asi jsem jednoduše nezajímavej. No, nevadí. seru na to.

sobota 2. února 2013

Druhej blog a šplecht o volbách

Pokud tohle čtete, znamená to, že jste se na mě nevykašlali. Díky. Chtěl jsem jen informovat o svým druhým blogu, kterej je ryze spisovatelskej, takže žádný plácání jako tady.

http://psidenicek.blogspot.cz/

Jo, jmenuje se to Psí deníček. Stačí si přečíst, vo co go a pochopíte.

No a teď k těm volbám. Co dodat. první kolo nám sice nabídlo pestrou paletu kandidátů, teda pokud vám nevadí kníže, kterej toho moc nenamluví, protože moc neumí mluvit, pár vyhořelých politiků, herečka a Bobošíková. jedinej, kdo mě tam zaujal, byl pan Franz. Jeho lidskej přístup ke všemožnejm otázkám byl pro mě jasná volba. Asi jako když se Filípkova babička rozhodla dát tomu usmrkanci Monte.  No a byl tam i Zeman, kterej se nejspíš probudil ze zimního spánku nebo ho někdo oživil pomocí černýho kohouta, stříbrný dýky a úplňku. nakonec ale vyšel ze souboje ,,nečekaně" jako vítěz a v patách mu byl Schwarzenberger(spojenina schwarzenberga a schwarzeneggera, schwarzenberger).

Už tehdy to bylo v prdeli. Opilec nebo kníže? Národ byl rozpolcenej jako ten osel mezi slámou a senem. Ale protože se ukazuje, že i osel může mít dvě hlavy, sice blbý jako prdel ale dvě, tak tenhle špinavej boj dostal otáčky motor závodáku. Špína lítala všude a na všechny. Pak si to kníže posral. Víte o čem mluvím. Benešovy dekrety, Bilderberg, ACTA. Jen pár příkladů. Možná je teda dobře, že prosral trenky a nevyhrál to.
Zeman je z mýho pohledu menší zlo. Uvidíme, jestli bude pořád padat ze schodů nebo začne jezdit výtahem.

Za Poníka! A nezapomeňte ošéfovat novej deníček!

sobota 13. října 2012

Volby aneb kudykam a přitom nikam

Dnes jsem byl volit. No co vám budu povídat, koho jsem volil. To je vlastně jedno. Co mě zaráží, jsou názory lidí na volby. Tím nemyslím protřelé voliče, kteří už od mládí volí třešně a červenou, ale myslím tí mladé voliče mojí generace a mladší voliče kolem těch osmnácti let.
Jejich názory typu, že se stejně nic nezmění a že jeden hlas nemá hodnotu nebo že měli těžký týden, podle mě stojí za hovno.
Já měl taky těžkej týden, leze na mě nemoc, ale stejně jsem šel. A proč? Proč jsem nezůstal doma u čaje s citronem? Protože za dobu než se v konvici ohřeje voda, tak mám odvoleno. ne že by mi volby přinášely opojnej pocit toho, že jsem king nebo tak něco, ale je to o využití zasranýho volebního práva, no ne?

Co se stane, když nepůjdu volit?

Tak váš hlas automaticky dostane nejsilnější strana. To se stane.

Jaké to má důsledky?

Nic se nezmění, papír se neušetří a ti, co se na volby vykvákli, pak akorát můžou držet hubu a ne si u piva stěžovat, jakej je tam nahoře bordel. Mám pravdu?

A co když volit půjdu?

Pak je tu jistá šance na změnu. Všichni se chceme mít líp, ne? Nemluvím tu sice o úrovni Německa, ale kdo by se nechtěl mít třeba jako půl Němce, jíst kvalitní potraviny a z platu si dovolit víc než umělý žrádlo z Tesca, flourovanou vodu a tři pokoje pro život?

Jednoduše a stručně. Je to na nás. Změna sama nepřijde. Změna na nás sere, pokud MY sami nebudeme chtít a mít tu vůli něco změnit. Jinak je to v podstatě věci v prdeli. Musíme si taky uvědomit, koho volíme. Nevolíme svoje šéfy, ale prakticky svoje zaměstnance. Oni by měli pracovat pro naše dobro, ne pro svoje. Zájem lidu a zájem státu by měl stát nad jejich zájmy a výdělkem. Pokud si myslíte, že jen planě kecám, tak vítejte ve stádu.

Jenže tu máme takový zásadní, čecháčkovský problém, přátelé. Tesně před každými zásadními volbami(tím nemyslím volbu miss tělocvična v Medlově) se objevují všelijaké skandály, vyplavává špína, Bartošová se vrací do televize apod.
Ptáte se proč? To je taky jednoduchý. Aby se lidi zaměřili na něco jinýho, než současnej stav a začali pochybovat. Jedna strana hází bordel na druhou a ta jí to vrací. Viz kauza Dalík nebo Parkanová. Ale pokud se konečně od tohohle přístupu zcela oprostíme(bláhová představa) a začneme myslet na dobro nás jako národa a vykašlem se na potřebu jednotlivce, pak se něco změní. Protože současná vláda není vládou dialogu s občanem, ale je to forma diktatury, kdy se na občana sere jako na placatý kámen. Myslel jsem, že najdeme poučení v dějinách, kdy jsme strádali v područí diktatur, ať už Hitlera nebo bratra Stalina, ale opět jsem nejspíš narazil. Možná by se dala hledat příčina v metle svobodné mysli. A tou je, dle mého názoru, nezájem. Absolutní nezájem, hlavně mladší generace, která politiky nevolí, protože jsou to všechno svině.

Ale to už je jiné téma. Tak Za Poníka. Doufám, že se objeví aspoň nějaká diskuze pod tímhle příspěvkem a budeme si to moci rozebrat.

Howgh.

středa 29. února 2012

Za hranici rychlosti 3

Mám skoro 13 normostran a jsem totálně na suchu. nevím, co natlačit do zbytku seminárky. Závěr už se táhne jako prd zabiják a já nevím, jak to nastavit. Každopádně jsem zmákl dvoudenní práci prakticky za pár hodin. V době mezi tímto příspěvkem a dvojkou jsem byl asi dvě hodiny mimo domov a od 12 hodin do jedné jsem psal, potom přišla Deniska a chvíli psala a já jí diktoval. Dost mi pomohla. Díky, Lásko. Teď nad tím sedím a nejradši bych se na to vykašlal.