Přátelství na facebooku

Jo, začíná hezky. Někdo si vás přidá, znáte se, popovídáte si, když se potkáte. Ale pak jdete na facebook, kde máte takových lidí třeba 40, 50. A je to. Najednou každej čekáme, až ten druhej napíše. někdo možná nečeká, nevím. Ale já rozhodně musím někomu napsat první. A víte co? Na to vám seru. Když někoho potkáte na ulici a chcete se pobavit, tak taky čekáte, až začne ten druhej?

Mám kolem 200 "přátel", ale kdo ne. Jenže kolik z těch lidí si může říct, že zná toho člověka na druhým konci. Když se někdo ptá: Kdo to je?, co odpovíte?
Třeba: Jo, s tím si občas píšu. Nevím, kdo to je.

Prostě je to špína. Teď se asi ptáte, proč jsem na facebooku, když je to podle mě tak na hovno?
Na facebooku jsem kvůli těm pár lidem, kterým chci napsat sám. Zeptat se jak se mají. Tím nemyslím, že obepíšu 200 lidí. To ne. Ale snažím se každej den napsat někomu jinýmu. Semtam něco sdílím. nebo napíšu nějakej status. A o to víc mě štve, že na mě lidi kašlou. Asi jsem jednoduše nezajímavej. No, nevadí. seru na to.

Druhej blog a šplecht o volbách

Pokud tohle čtete, znamená to, že jste se na mě nevykašlali. Díky. Chtěl jsem jen informovat o svým druhým blogu, kterej je ryze spisovatelskej, takže žádný plácání jako tady.

http://psidenicek.blogspot.cz/

Jo, jmenuje se to Psí deníček. Stačí si přečíst, vo co go a pochopíte.

No a teď k těm volbám. Co dodat. první kolo nám sice nabídlo pestrou paletu kandidátů, teda pokud vám nevadí kníže, kterej toho moc nenamluví, protože moc neumí mluvit, pár vyhořelých politiků, herečka a Bobošíková. jedinej, kdo mě tam zaujal, byl pan Franz. Jeho lidskej přístup ke všemožnejm otázkám byl pro mě jasná volba. Asi jako když se Filípkova babička rozhodla dát tomu usmrkanci Monte.  No a byl tam i Zeman, kterej se nejspíš probudil ze zimního spánku nebo ho někdo oživil pomocí černýho kohouta, stříbrný dýky a úplňku. nakonec ale vyšel ze souboje ,,nečekaně" jako vítěz a v patách mu byl Schwarzenberger(spojenina schwarzenberga a schwarzeneggera, schwarzenberger).

Už tehdy to bylo v prdeli. Opilec nebo kníže? Národ byl rozpolcenej jako ten osel mezi slámou a senem. Ale protože se ukazuje, že i osel může mít dvě hlavy, sice blbý jako prdel ale dvě, tak tenhle špinavej boj dostal otáčky motor závodáku. Špína lítala všude a na všechny. Pak si to kníže posral. Víte o čem mluvím. Benešovy dekrety, Bilderberg, ACTA. Jen pár příkladů. Možná je teda dobře, že prosral trenky a nevyhrál to.
Zeman je z mýho pohledu menší zlo. Uvidíme, jestli bude pořád padat ze schodů nebo začne jezdit výtahem.

Za Poníka! A nezapomeňte ošéfovat novej deníček!

Volby aneb kudykam a přitom nikam

Dnes jsem byl volit. No co vám budu povídat, koho jsem volil. To je vlastně jedno. Co mě zaráží, jsou názory lidí na volby. Tím nemyslím protřelé voliče, kteří už od mládí volí třešně a červenou, ale myslím tí mladé voliče mojí generace a mladší voliče kolem těch osmnácti let.
Jejich názory typu, že se stejně nic nezmění a že jeden hlas nemá hodnotu nebo že měli těžký týden, podle mě stojí za hovno.
Já měl taky těžkej týden, leze na mě nemoc, ale stejně jsem šel. A proč? Proč jsem nezůstal doma u čaje s citronem? Protože za dobu než se v konvici ohřeje voda, tak mám odvoleno. ne že by mi volby přinášely opojnej pocit toho, že jsem king nebo tak něco, ale je to o využití zasranýho volebního práva, no ne?

Co se stane, když nepůjdu volit?

Tak váš hlas automaticky dostane nejsilnější strana. To se stane.

Jaké to má důsledky?

Nic se nezmění, papír se neušetří a ti, co se na volby vykvákli, pak akorát můžou držet hubu a ne si u piva stěžovat, jakej je tam nahoře bordel. Mám pravdu?

A co když volit půjdu?

Pak je tu jistá šance na změnu. Všichni se chceme mít líp, ne? Nemluvím tu sice o úrovni Německa, ale kdo by se nechtěl mít třeba jako půl Němce, jíst kvalitní potraviny a z platu si dovolit víc než umělý žrádlo z Tesca, flourovanou vodu a tři pokoje pro život?

Jednoduše a stručně. Je to na nás. Změna sama nepřijde. Změna na nás sere, pokud MY sami nebudeme chtít a mít tu vůli něco změnit. Jinak je to v podstatě věci v prdeli. Musíme si taky uvědomit, koho volíme. Nevolíme svoje šéfy, ale prakticky svoje zaměstnance. Oni by měli pracovat pro naše dobro, ne pro svoje. Zájem lidu a zájem státu by měl stát nad jejich zájmy a výdělkem. Pokud si myslíte, že jen planě kecám, tak vítejte ve stádu.

Jenže tu máme takový zásadní, čecháčkovský problém, přátelé. Tesně před každými zásadními volbami(tím nemyslím volbu miss tělocvična v Medlově) se objevují všelijaké skandály, vyplavává špína, Bartošová se vrací do televize apod.
Ptáte se proč? To je taky jednoduchý. Aby se lidi zaměřili na něco jinýho, než současnej stav a začali pochybovat. Jedna strana hází bordel na druhou a ta jí to vrací. Viz kauza Dalík nebo Parkanová. Ale pokud se konečně od tohohle přístupu zcela oprostíme(bláhová představa) a začneme myslet na dobro nás jako národa a vykašlem se na potřebu jednotlivce, pak se něco změní. Protože současná vláda není vládou dialogu s občanem, ale je to forma diktatury, kdy se na občana sere jako na placatý kámen. Myslel jsem, že najdeme poučení v dějinách, kdy jsme strádali v područí diktatur, ať už Hitlera nebo bratra Stalina, ale opět jsem nejspíš narazil. Možná by se dala hledat příčina v metle svobodné mysli. A tou je, dle mého názoru, nezájem. Absolutní nezájem, hlavně mladší generace, která politiky nevolí, protože jsou to všechno svině.

Ale to už je jiné téma. Tak Za Poníka. Doufám, že se objeví aspoň nějaká diskuze pod tímhle příspěvkem a budeme si to moci rozebrat.

Howgh.

Za hranici rychlosti 3

Mám skoro 13 normostran a jsem totálně na suchu. nevím, co natlačit do zbytku seminárky. Závěr už se táhne jako prd zabiják a já nevím, jak to nastavit. Každopádně jsem zmákl dvoudenní práci prakticky za pár hodin. V době mezi tímto příspěvkem a dvojkou jsem byl asi dvě hodiny mimo domov a od 12 hodin do jedné jsem psal, potom přišla Deniska a chvíli psala a já jí diktoval. Dost mi pomohla. Díky, Lásko. Teď nad tím sedím a nejradši bych se na to vykašlal.

Za hranici rychlosti 2

Tak mám za sebou 1,5 normostrany od posledního příspěvku. Můj mozek se cítí trochu znásilněný, ale ještě neslintám, když se v lednici rozsvítí. Čaj jsem dopil, teď rychle tlačím jogurt, abych před pracákem napsal aspoň další kus, protože potom jedu na fabriku k doktorovi a nevím, jak dlouho tam budu smrdět v čekárně. Pak budu muset nasadit top speed a jet domů a psát dál. od začátku mám jeden závažnej problém. Nemůžu najít nic od Herbarta. Takže to smrdí průserem. Komenskej je všude jako pán internetu a tenhle nácek nikde. Pěknej bordel tohle, co? Ale snad to nějak zmáknu. Aspoň se nenudím. Jogurt zmizel, tak jdu pokračovat. Držte palce i na nohách.

Za hranici rychlosti

Mysleli jste si, že 24 hodin je rychlý seriál? Tak to se těšte na tenhle challenge. Mám do večera  napsat 15 normostran textu, jako další seminárku. Zrovna jsem protřídil svěřené materiály. Rovné 3/4 jsem odhodil, protože to byla ta zbývající 1/4 materiálů, jen okopírovaná. Dokonce jsem našel i 3 úplně prázdné listy (budou se hodit). Takže dneska sledujte blog, protože pokud se mi tohle povede, tak se může celej Kiefer jít zakopat dva metry pod zem. Držte mi palce.

Zase práce?

Ale ne. Když už jsem si myslel, že to bude dobře placená práce v dobrým kolektivu, tak mi dneska pověděli, že chtějí 27 tisíc jako garanční poplatek. Blázni. Jiným slovem to popsat nejde ani. Prostě šílenství vládne touhle zemí. Proto pozor na firmu Přehled služeb. Pokud budete hledat práci a budete jednat s paní Baruovou, tak věřte, že to je mnou výše popsaná skutečnost. Tihle lidi zneužívají touhy obyčejných, kteří touží po práci. Nejprve naslibují hory, doly a přilehlá území, ohání se patnáctiletou existencí firmy a pak na vás bafnou s poplatkem 27 tisíc. Ani se nedivím, že se tu takováhle stupidní firma udržela 15 let. V naší republice je možné opravdu všechno. Chtěl jsem psát trochu obšírněji, ale to by znamenalo, že se tím zabývám, takže budu končit a jdu nejspíš rozbít pár výloh nebo umučit šneka.
Za Poníka!