Vlastenci na týden

Je to MS v hokeji. Zase po roce očekávaný turnaj. Paráda. Hokej je dobrej.
Jediný, co kazí atmosféru, jsou lidi, kteří celej rok nekříčí vlastenecký hesla tak nahlas, jako právě touhle dobou. Ale jako důkaz pokrytectví je to excelentní. Myslím, že lidi se snaží najít aspoň fragment patriotismu ve sportu, protože je to nejjednodušší forma vlastenectví. Křičet Češiii...to umí každej.
myslím, že jsem o tom nemusel psát celej článek, ale je to jedno. Vsuvka se hodí vždycky ne?

Přátelství na facebooku

Jo, začíná hezky. Někdo si vás přidá, znáte se, popovídáte si, když se potkáte. Ale pak jdete na facebook, kde máte takových lidí třeba 40, 50. A je to. Najednou každej čekáme, až ten druhej napíše. někdo možná nečeká, nevím. Ale já rozhodně musím někomu napsat první. A víte co? Na to vám seru. Když někoho potkáte na ulici a chcete se pobavit, tak taky čekáte, až začne ten druhej?

Mám kolem 200 "přátel", ale kdo ne. Jenže kolik z těch lidí si může říct, že zná toho člověka na druhým konci. Když se někdo ptá: Kdo to je?, co odpovíte?
Třeba: Jo, s tím si občas píšu. Nevím, kdo to je.

Prostě je to špína. Teď se asi ptáte, proč jsem na facebooku, když je to podle mě tak na hovno?
Na facebooku jsem kvůli těm pár lidem, kterým chci napsat sám. Zeptat se jak se mají. Tím nemyslím, že obepíšu 200 lidí. To ne. Ale snažím se každej den napsat někomu jinýmu. Semtam něco sdílím. nebo napíšu nějakej status. A o to víc mě štve, že na mě lidi kašlou. Asi jsem jednoduše nezajímavej. No, nevadí. seru na to.