Za hranici rychlosti 3

Mám skoro 13 normostran a jsem totálně na suchu. nevím, co natlačit do zbytku seminárky. Závěr už se táhne jako prd zabiják a já nevím, jak to nastavit. Každopádně jsem zmákl dvoudenní práci prakticky za pár hodin. V době mezi tímto příspěvkem a dvojkou jsem byl asi dvě hodiny mimo domov a od 12 hodin do jedné jsem psal, potom přišla Deniska a chvíli psala a já jí diktoval. Dost mi pomohla. Díky, Lásko. Teď nad tím sedím a nejradši bych se na to vykašlal.

Za hranici rychlosti 2

Tak mám za sebou 1,5 normostrany od posledního příspěvku. Můj mozek se cítí trochu znásilněný, ale ještě neslintám, když se v lednici rozsvítí. Čaj jsem dopil, teď rychle tlačím jogurt, abych před pracákem napsal aspoň další kus, protože potom jedu na fabriku k doktorovi a nevím, jak dlouho tam budu smrdět v čekárně. Pak budu muset nasadit top speed a jet domů a psát dál. od začátku mám jeden závažnej problém. Nemůžu najít nic od Herbarta. Takže to smrdí průserem. Komenskej je všude jako pán internetu a tenhle nácek nikde. Pěknej bordel tohle, co? Ale snad to nějak zmáknu. Aspoň se nenudím. Jogurt zmizel, tak jdu pokračovat. Držte palce i na nohách.

Za hranici rychlosti

Mysleli jste si, že 24 hodin je rychlý seriál? Tak to se těšte na tenhle challenge. Mám do večera  napsat 15 normostran textu, jako další seminárku. Zrovna jsem protřídil svěřené materiály. Rovné 3/4 jsem odhodil, protože to byla ta zbývající 1/4 materiálů, jen okopírovaná. Dokonce jsem našel i 3 úplně prázdné listy (budou se hodit). Takže dneska sledujte blog, protože pokud se mi tohle povede, tak se může celej Kiefer jít zakopat dva metry pod zem. Držte mi palce.

Zase práce?

Ale ne. Když už jsem si myslel, že to bude dobře placená práce v dobrým kolektivu, tak mi dneska pověděli, že chtějí 27 tisíc jako garanční poplatek. Blázni. Jiným slovem to popsat nejde ani. Prostě šílenství vládne touhle zemí. Proto pozor na firmu Přehled služeb. Pokud budete hledat práci a budete jednat s paní Baruovou, tak věřte, že to je mnou výše popsaná skutečnost. Tihle lidi zneužívají touhy obyčejných, kteří touží po práci. Nejprve naslibují hory, doly a přilehlá území, ohání se patnáctiletou existencí firmy a pak na vás bafnou s poplatkem 27 tisíc. Ani se nedivím, že se tu takováhle stupidní firma udržela 15 let. V naší republice je možné opravdu všechno. Chtěl jsem psát trochu obšírněji, ale to by znamenalo, že se tím zabývám, takže budu končit a jdu nejspíš rozbít pár výloh nebo umučit šneka.
Za Poníka!